. . . . .
Když zavřu oči,
a začnu snít,
vidím děti,
jak utíkají pryč.
Když jdu spát,
ulehnu,
vidím tě stát,
jen tak.
Zavírám oči,
usínám,
sním,
vzpomínám.
Lituji,
děkuji,
proklínám,
odpouštím.
Probouzím se,
do časného rána,
díra v srdci,
hlučí jak krákající vrána.
Zjišťuji,
že byl to sen,
lituji,
též děsím se.
Miluji,
tak umírám,
chybuji,
tak žiji dál.
Snáším,
pohledy tvé,
možná i statečně,
možná strašně zbaběle.
Nezvládám,
co soudíš?
Odkládám
myší kožich.
Záhada,
tajemství,
zrada,
vyhnanství.
Láska-cit.
Bolest stálá,
náhle ustupuje,
divný pocit,
po ní nastupuje.
Náhlý popud,
žádný smysl,
rychlý pohyb,
vratká mysl.
Lítat
jako pták,
či plavat
jako ryba
bžet o závod
jako život,
rychlý gepard,
nestíhá,
uniká,
detail menší,
zastav se,
nemusíš,
zpomalit,
to nestačí,
stůj,
konec žádný.
V dohledu dálky,
z dálky vidíš,
přicházet
Něco.
Naslouchá,
vyčkává,
větří,
sleduje,
vyráží,
kličkuje,
nestíháš,
dohání,
menší detail,
pravá ruka,
zůstává,
nepíše,
vzlétá,
odlétá,
řízená střela,
pocit nastupuje,
bolest ustupuje,
závrať nastává,
láska prý se nazývá...